Praha volá o pomoc. Neškrťte mě
Dům, před kterým je zcela klidná ulice bez aut, ve které děti mohou bez rizika skákat přes švihadlo nebo si hrát na schovku. Pro někoho symbol ideálního bydlení. Já bych jenom ráda upozornila, že až všichni dosáhneme tohoto cíle, bude z Prahy mrtvé město. Konečně zažijeme město jinak. Vytáhneme na chodník židličku a můžeme v poklidu bafat fajfku jako děda Lebeda.Toto je dobré si uvědomit. Jsme součástí města, součástí organismu, když zaškrtíte jeden prst, dá se žít dál. Když zaškrtíte dva, tři, čtyři, už se v té koloně ani nebudete moc nudou dloubat v nose. Když ale utáhnete zelené škrtidlo dostatečně pevně na více místech, tělo zezelená, přijde odumření. Pak už je to jenom o tom sedět doma, koukat z okna a těšit se, ale úplně nevím na co.
Jak by to mělo být správně? Především si uvědomit, že „řidič“ není sprosté slovo. Namísto neustálých omezení, zužování vozovky ve prospěch cyklopruhů apod. začít budovat P+R parkoviště, pracovat na vybudování severní části okruhu kolem Prahy. Nechovat se k MHD jako doposud, například omezovat počet přestupů nutných k cestě z jednoho konce města na druhý. Nekouskovat Prahu na zóny, ale umožnit platnost parkovacích karet napříč Prahou. Karty výrazně zlevnit, pakliže nemají být zadarmo. Radnice Prahy 8 a magistrát mají takřka identické složení. Přesto, nebo právě proto, se nic z toho za poslední roky neudělalo, ani nezačalo připravovat. Pak přichází další krok, při volbách myslet i pomocí motoru, převodovky a brzd.