„Je to kampaň, ale my vsadili na lidský rozum,“ říká starosta Prahy 8 Ondřej Gros

Ano, každé čtyři roky se to opakuje. Nejen Prahu 8 zaplaví sliby tvářící se jako program. U konkurentů si představuji chvíle, kdy vzniká. „Ještě bychom mohli slíbit, že…“. A místo tří teček si doplňte, co chcete. A tak se slibují pomyslné „hory s i Horákama“. Prostě po volbách nastane ráj na zemi. Ti, kteří to slibují, asi tuší, že říkají něco, co mnohdy nemohou ze své pozice uskutečnit. V horším případě dokonce vědomě lžou ve snaze upoutat, a získat tak potřebný křížek na volebním lístku. V tom o něco lepším do toho jdou „se srdcem na dlani“, ale chybí to další potřebné – znalosti a zkušenosti.

Potřebujete hlasy, abyste byl znovu zvolen, tak jaký je váš postup?
My jsme vsadili na to, a udělali jsme to už během kampaně v roce 2018, že nebudeme lidem lhát. Víme moc dobře, že lidé nejsou hloupí. Proto jsme nehledali nějaký bombastický slogan, nesnažíme se ohromit. Náš program je totiž jednoduchým receptem.

A ten je jaký?
Ukazujeme na směr, styl, kterým chceme dál radnici řídit. Podařilo se nám stabilizovat rozpočet radnice, protože minulé vedení nám předalo radnici s dluhem a před krachem. Snížili jsme stav úředníků o 20%, stáhli jsme náklady na běžný chod o půl miliardy korun ročně. Prakticky přes noc. A teď je situace zase nejasná. Nikdo teď nemůže odhadnout, kolik budou stát za tři měsíce energie, nikdo neví, jaká bude inflace. Takže teď s tím již tak chudým rozpočtem slibovat obrovské investice a megalomanské projekty je téměř sebevražedné.

A my v této situaci říkáme, že kde radnice může konat, tam se budeme snažit, aby věci fungovaly. Na pozemcích ve správě Prahy 8 musí být posekaná tráva, co nejrychleji uklizený nepořádek od chvíle, kdy ho někdo udělá. Rozhodně nechceme vymýšlet ani podporovat akce, které v podstatě stojí jen spoustu peněz a ve výsledku jsou nepříjemnou změnou života nás, co tady žijeme, pracujeme a pohybujeme se.

Takový přístup se těžko dává do hesla, těžko se tiskne na letáky, takže ho spíše zkuste ukázat na příkladech. Můžete být konkrétnější?
Tak třeba péče o zeleň mohu shrnout do třech slov: stromy, stromy, stromy. Nejlepší recept, jak se v létě neuvařit, jsou prostě stromy. A tak budeme dál sázet stromy, keře a zakládat květné louky tak, jako jsme to dělali doposud. Místo abychom vymýšleli zázračné koncepce za mnoho milionů, které nepřinesou nakonec nic.

Dalším příkladem může být louka Žernosecká. Neuralgický bod pro celé sídliště Ďáblice. Magistrátní Institut plánování a rozvoje hlavního města Prahy (IPR) si na ní brousí zuby jak mlsný kocour na myš, předchozí vedení tam chtělo taky stavět. A já říkám NE. Žádná výstavba, žádné „vylepšování“ nějakými novými objekty. Prostě zůstane, jak je teď, a jak jí máme všichni, co kolem žijeme či chodíme, rádi.

Máte další příklady?
Můžeme klidně zůstat na sídlišti Ďáblice, ale bude to platit i pro Bohnice a všechny další lokality. Rozhodně vždy budeme hájit současnou podobu. Ano, opravy a dotažení či vylepšení mnoha detailů jsou na místě. Opravy chodníků, které má ve správě Praha 8, rekonstrukce komunikace v Thomayerových sadech a podobně. Jde o nikdy nekončící boj. Ale žádné revoluce, prosím. Když jsme u těch Ďáblic, tak se nám dobře spolupracovalo se spolkem Krásné Kobylisy. Ten ostatně může posloužit i jako příklad korektního a věcného dialogu. Žádná ukřičená aktivistická skupinka hlasitě prosazující zájmy pár jedinců nemá u nás nárok na úspěch, ale věcná a argumenty podporovaná debata je dobrá a přínosná pro všechny.

Na sociálních sítích se hodně diskutovala ulice Zenklova a její stavební změny v minulém volebním období…
Ano, sám jsem to jako tehdejší opoziční zastupitel kritizoval už v průběhu stavby. Zenklova ulice je dokonalý příklad, jak se to dělat nemá. Zelení aktivisté tam pod bohulibými povídačkami poslali proti sobě tramvaje a auta. Vše se dělo pod populárními hesly „revitalizace“ a „zklidnění dopravy“. Doprava se zklidnila tak, že je ve všední dny odpoledne dokonale mrtvá. Vznikly široké chodníky, po kterých projde minimum lidí, pruhy pro cyklisty, po kterých žádní nejezdí. Jen my ostatní na sebe koukáme v zácpě. Ti v tramvajích na ty v autech a naopak. Tisíce trpí kvůli několika jedincům.

A co s tím chcete dělat?
V následujícím volebním období doběhnou všechny záruky, které brání dát Zenklovu ulici trochu do pořádku. Pokusíme se o to přinutit magistrát, aby alespoň v těch nejcitlivějších místech dále netrpělo duševní zdraví řidičů tramvají i aut.

Pokud to mám tedy shrnou do nějakého obecného závěru, je spousta míst, jako třeba pruhy zeleně podél silnic, které jsou ve správě magistrátu. Pokud by došlo na nejhorší, a jeho současné vedení by nadále mělo vliv, budeme v případě dalšího experimentování s Prahou 8 hlasitě protestovat. Stejně, jako když nechávali posečenou trávu hnít na místě nebo v křižovatkách nebylo kvůli přerostlému porostu vidět dítě na přechodu. „Ochrana klimatu“ nesmí ohrožovat naše občany na zdraví či životě. A takhle bych mohl vyjmenovat spoustu dalších věcí, kde lze ukázat jak ano, či jak ne.

Opravdu myslíte, že vás váš volič pochopí?
Opravdu jsem přesvědčen, že ano. Obyvatelé Prahy 8 nejsou hloupí a mají rozum na svém místě. Žiji tady celý život, stýkám se s nimi prakticky denně a za ta léta je dobře znám.